Bíma Zdeněk

Určitě jeden z nejlepších hořických motocyklových závodníků. Narodil se 26. 11. 1940. K vlastnímu závodění se dostal velmi prozaicky. V roce 1965 sledoval jako divák spolu s dalším pozdějším hořickým závodníkem Rudolfem Macákem závody na malém okruhu v Hořicích, pořádaných Svazarmem II. Betlém. Při projíždění jezdců kolem jejich stanoviště se oba vzájemně přesvědčovali, že oni by tady jezdili určitě rychleji. A to byl impuls, který nastartoval jeho úspěšnou závodnickou kariéru.

Motocyklové závody začal jezdit v roce 1966, nejdříve to byly kvalifikační závody jezdců druhé výkonnostní třídy. Zúčastnil se kvalifikačních závodů v Hořicích v rámci 300 zatáček v roce 1966 ve třídě do 125 cm3 a o rok později zvítězil v Hořicích v meziklubovém závodě Hořice-Frohburg ve třídě do 250 cm3, v podzimní odvetě v Německu dojel druhý. V roce 1967 startoval na závodech v Semilech, zvítězil v kvalifikačním závodě v Ostravě, dne 3. září zvítězil v závodě v Hořicích na malém okruhu před druhým Mrkvičkou a třetím Motyčkou, o tři týdny později zvítězil i v Úpici. To byly jeho první vítězné závody. V roce následujícím již startoval v rámci republikovém mistrovství. A nemohl si přát lepší začátek. Hned v prvním roce svého působení mezi nejlepšími se stal mistrem republiky ve třídě do 250 cm3, když dokázal zvítězit v Hořicích, dojel druhý v Prievidzi a šestý v Ostravě. Dokázal porazit celkově druhého Bohumila Stašu o tři body a třetího Karla Bojera o pět bodů. V letech 1969 – 1971 se stal továrním jezdcem pražské JAWY. V jejích barvách byl v roce 1969 třetí v MR ve třídách 250 i 350 cm3. Ve dvěstěpadesátkách dojel druhý v Novém Mestě n/V., třetí byl v Hořicích a čtvrtý v Ostravě, v silnější třídě dojel třetí v Novém Mestě, druhý byl v Košicích, šestý v Ostravě a čtvrtý v Klatovech. Na Ceně Prachovských skal v Jičíně ve třídě do 250 cm3 po nepovedeném startu a menší havárii dojel desátý. V roce 1970, v nejúspěšnějším roce své závodnické kariéry, se stal v obou kubaturách mistrem republiky. Ve třídě do 250 cm3 získal v celkové klasifikaci 57 bodů, druhý Staša získal 53 bodů a třetí Srna 44 bodů. Zdeněk dokázal zvítězit na závodech v Ostravě, Košicích, Novém Mestě n/V. Ve třídě do 350 cm3 v celkové klasifikaci nechal za sebou na druhém místě Srnu o 18 bodů a třetího Bojera o 21 bodů. Dokázal zvítězit v pěti závodech, ve Zlíně, Ostravě, Košicích, Písku a Velkém Meziříčí, jeden závod nedojel. Za tyto výsledky mu byl dne 5. 2. 1971 udělen titul „Mistr sportu“.

Do roku 1972 byl Zdeněk Bíma reprezentantem ČSSR. Startoval i na mnoha evropských okruzích, např. v italské Monze, rakouském Salzburgringu, jugoslávské Opatii či německém Sachsenringu. V roce 1971 při závodech mistrovství republiky v Novém Mestě nad Váhom se jeho JAWA 350 zakousla a Zdeněk se ve velké rychlosti zastavil až o naštěstí obalíkovanou zídku. I tak to byla velmi těžká havárie. Zranění nohy, kyčelního kloubu a pánve si vyžádala dlouhodobé léčení. Příčinou havárie bylo, stejně jako v případě tragické havárie Billa Ivyho na Sachsenringu v roce 1969, zadřené ojniční ložisko. Po ročním léčení se opět vrátil na závodní dráhu a dokázal vyjet ve třídě do 350 cm3 celkově velmi pěkné šesté místo, když dojel třetí v Novém Mestě n/V. a čtvrtý byl ve Velkém Meziříčí. Startoval také na VC Jugoslávie, ale v obou třídách do 250 cm3 i 350 cm3 pro poruchy motocyklů nedojel. Na Ceně Prachovských skal dojel s třistapadesátkou devátý, ve dvěstěpadesátkách dojel na 15. místě. Bohužel při posledním závodě sezóny 1972 na okruhu v Bratislavě opět těžce havaroval a půl roku se léčil ve vojenské nemocnici ve Střešovicích se zraněními hlavy a frakturami klíční kosti. V roce 1974 se znovu vrátil a s třistapadesátkou dojel čtvrtý ve Velkém Meziříčí, stačilo to však jenom na celkové 12. místo. V dalším roce jezdil opět obě třídy, ale jeho nejlepšími umístěními bylo osmé místo ve Velkém Meziříčí a čtvrté v Kopčanech. Ve své poslední závodnické sezóně roku 1976 pak dojel s Jawou 350 cm3 sedmý v Jindřichově Hradci a devátý ve Žďáru nad Sázavou a obsadil celkově dvanácté místo.

Zdeněk to uměl na domácích Zatáčkách. V kubaturách do 250 a 350 cm3 dokázal jednou zvítězit, čtyřikrát získal stříbrný věnec a jednou zelený věnec za třetí místo, jednou skončil čtvrtý. Dokázal také zvítězit v roce 1969 na dalším domácím okruhu Dachova – Červená Třemešná – Jahodná – Dachova při kvalifikačních závodech o postup do MR v kubatuře do 50 cm3. Dvě těžká zranění předčasně ukončila slibně se vyvíjející kariéru Zdeňka Bímy a svůj neblahý díl k němu přidala i pražská továrna JAWA, která jej v době jeho rekonvalescence zbavila místa továrního jezdce. I tak dokázal Zdeněk ve své kariéře vybojovat celkem 9 vítězných závodů v seriálu mistrovství republiky, čímž se v historické tabulce zařazuje mezi naše nejúspěšnější piloty. Chronická srdeční choroba byla nakonec příčinou jeho předčasné smrti. Zdeněk Bíma zemřel 30. června 1984.

Zdroj: www.museumcrr.cz