Vašíček Pavel
Mal blízko ku skvelému švajčiarskemu jazdcovi Bruno Kneubühlerovi. Aj s jeho podporou patril v 80. rokoch v tiede do 250 ccm k republikovej špičke. Za svoj najlepší závod považuje neprekvapivo Hořice 1980, kde skončil vo skvelej konkurencii tretí. Rok 1980 bol aj jeho najlepší v MR. Bol tretí za Bohumilom Stašom a Pavlom Dekánkom.
1977 - 12. miesto
1978 - 5. miesto
1979 - 4. miesto
1980 - 3. miesto
Počet získaných pódiových umiestnení v pretekoch na Podjavorinskom okruhu
1
V 70. letech minulého století se v Brně silničnímu motocyklovému závodění dařilo. S velkou pravděpodobností za to mohla přítomnost Velké ceny ČSSR. Existence této vrcholné akce přímo v městě pod Špilberkem inspirovala řadu později známých závodnických jmen. Namátkou Král, Mrkývka, Medek, otec a syn Quirenzové, Hlavatka, David, Hanika atd. Závodění propadla v té době i bratrská dvojice Mirek (1950) a Pavel (1954) Vašíčkové.
Mladší Pavel v podstatě celou závodnickou kariéru startoval ve třídě 250 ccm, starší Mirek jezdil 350tky. Bylo tomu prý tak proto, aby se nepotkávali na trati v jedné kubatuře. Jejich vzájemná řevnivost by mohla vést ke konfliktům s nedobrým koncem. Pavel začal v 17 letech na motocyklu ČZ a rychle si vybojoval postup do M ČSSR. Otec, pan Vašíček st., oba syny vždy všestranně podporoval. Kvůli nim i založil AMK Pisárky, kde posléze nalezlo zázemí nemálo závodníků. Pavel jezdil ČZ po Rudolfu Dubovi a posléze byla nutnost přejít na Yamahy. Udržet v té době Yamahu při životě nebylo úplně jednoduché. Jednak to bylo drahé a hlavně bylo třeba platit cizí měnou, kterou sehnat byl problém. Při mezinárodních závodech a zejména při Velké ceně tudíž kvetl čilý výměnný obchod. V kurzu bylo zejména české sklo, ruský šampus a podobné komodity. Každá transakce mohla skončit průserem s nedozírnými následky. Trestně-právními ba i existenčními. Každý yamahový jezdec té doby by o tom mohl dlouho a poutavě vyprávět.
Pavel měl blízko ke skvělému švýcarskému jezdci Bruno Kneubühlerovi. I s jeho podporou patřil v 80. letech ve třídě 250 ccm k republikové špičce. Za svůj nejlepší závod považuje nepřekvapivě Hořice 1980, kde skončil ve skvělé konkurenci třetí. Před ním jen střelci Luscher a Merkel.
Rok 1980 byl i jeho nejlepší v MR. Byl třetí za Bohumilem Stašou a Pavlem Dekánkem. Je dodnes přesvědčen, že pravý závodník se pozná na přírodní trati. Tam se ukáže, kdo na to má. A neodpouští se případné chyby.
Závodní kariéra Pavla Vašíčka není naštěstí lemována množstvím pádů. Jistě i proto, že každý pád měl nedozírné finanční následky. Nehledě na to, že to bolí 🙂
Dnes Pavel s rodinou žije spokojeně v Libušině údolí v podstatě přímo na trati bývalé Velké ceny. Na závody moc nechodí, ale určitě na ně rád vzpomíná. A že je na co.
Zdroj: Jaroslav Brzobohatý
